BENEDETTA: Paul Verhoeven pobouřil Cannes s historickým dramatem o lesbických jeptiškách

Nejnovější snímek holandského provokatéra resuscituje polozapomenutou odnož exploatačního filmu. Na festivalu v Cannes byl označený za rouhačský

Bezmála třiaosmdesátiletý nizozemský režisér Paul Verhoeven, autor kultovních snímků jako Maso a krev, Robocop, Základní instinkt nebo Hvězdná pěchota, opět potvrdil svou pověst filmového provokatéra. Na festivalu v Cannes měla premiéru jeho historická novinka BENEDETTA, která se okamžitě stala jedním z nejdiskutovanějších titulů letošního ročníku a svéráznému autorovi dokonce vynesla obvinění z rouhání. Diváky i kritiky totiž zaskočila explicitní lesbická scéna, v níž je dřevěná soška Panny Marie použita jako středověké dildo.

Verhoeven ve svých dílech opakovaně posouvá hranice zobrazování sexu i násilí na plátně a jeho nejnovější projekt nebude žádnou výjimkou. Benedetta vychází ze studie Immodest Acts: The Life of a Lesbian Nun in Renaissance Italy od americké historičky Judith C. Brown. Filmový příběh se odehrává v 17. století během morové epidemie a sleduje mladou novicku Benedettu Carlini nastupující do toskánského kláštera. Tu sužují divoké náboženské i erotické vize a od mládí je údajně schopna konat zázraky. Poté, co klášter přijme zneužívanou dívku Bartolomeu, propuká mezi oběma ženami vášnivý románek. Benedetta je následně vyšetřována kvůli nařčení z falešných stigmat a podezření z homosexuality. Scénář, který Verhoeven napsal společně s Davidem Birkem (Elle), využívá historické lesbické drama plné otevřených sexuálních scén jako soudobou reflexi boje o moc, ovládání, víry a hlavně přesvědčení. V hlavních rolích si zahráli Virginie Efira, Daphne Patakia, Charlotte Rampling a Lambert Wilson.

Snímek se dočkal převážně kladného přijetí, nicméně kritické hlasy si stěžují, že režisérova tělesná verze skutečného příběhu, který se dochoval v církevních archivech, se až příliš utápí v explicitním sexu. Některé názory ji dokonce přirovnávají za blasfemickou verzi Showgirls zasazenou do morového středověku. Verhoeven svou vizi bránil slovy, že nechápe, jak někdo může považovat skutečné události za rouhačství a během tiskové konference označil Hollywood za přehnaně morální. Svět se podle něj posouvá k puritánství a z části právě proto natočil příběh jeptišky Benedetty touto provokativní formou.

Holandský filmový velikán tak opět dosáhl svého. Mimo naplnění skandální předzvěsti se mu ale očividně podařila ještě jedna věc. A sice oživit dnes už polozapomenutý subžánr nunsploitation filmů. Samotný trailer, který si můžete pustit dole, v sobě nese ozvěny nechvalně proslulé klasiky Kena Russella Ďáblové, připomene Behind Convent Walls od Waleriana Borowczykého a samo sebou nedá nevzpomenout na žánrové příspěvky španělského brakového mága Jesúse Franca. Na rozdíl od všech ostatních tvůrců si ale Verhoeven za svůj pohled na nezbedné jeptišky vzdorují tyranské matce představené vysloužil pětiminutové ovace ve stoje. Možná to s tím puritánstvím nakonec nebude tak strašné. My v redakci se už filmu každopádně nemůžeme dočkat. Snad ho čeští distributoři neopomenou stejně jako režisérův předchozí kousek Elle.

žádné komentáře

odpovědět

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *