HRANA ZLOMU: Co říkají kritici na první film z dílny Planet Dark Original?

Jak se povedl celovečerní debut autora oceňovaného hororového kraťasu Ruchoth Raoth?

Minulý týden do českých kin vstoupil odvážný a navýsost autorský počin debutujícího režiséra Emila Křižky. Jeho celovečerní nervák nazvaný HRANA ZLOMU na plátna přinesl mrazivou podívanou na pomezí drsného dramatu a tíživého thrilleru s netradičně temným Štěpánem Kozubem. Jak se vůbec první snímek uvádění pod distribuční hlavičkou Planet Dark Original líbil českým kritikům? Tady jsou jejich dojmy.

Mirka SpáčilováMF Dnes píše, že „na tuzemskou filmovou scénu vstoupil nováček s výrazným filmovým viděním“. Chválí Křižku za jeho řemeslnou zručnost, s jakou buduje tíživou náladu, i za hru s časovými rovinami, která podle ní dokonale drží v napětí. Zároveň oceňuje, že dal Kozubovi šanci na zcela odlišný typ role. S označením obratně natočené žánrovky, jejíž neškolený tvůrce má navrch nad mnohými absolventy FAMU, film ohodnotila rovnými 60%.

Lukáš Král ve své recenzi pro Kinobox.cz označuje Hranu zlomu za žánrovou událost roku. Snímek podle něj není „důslednou žánrovkou odkazující na předešlá díla a pomrkávající na fanoušky“, oproti tomu se mu ale daří navodit sugestivní atmosféru a postihnout motivaci postav i nejednoznačnou hranici mezi dobrem a zlem. Chválí herecké výkony Kozuba a Pavly Gajdošíkové, kteří ve filmu přesvědčivě zastupují dva zcela odlišné světy. Hrana zlomu si od něj odnesla 65%.

Martin MažáriTotal Filmu snímek přirovnává k německému thrilleru U zlaté rukavice, uvádí ale, že Křižkův debut nepůsobí tak samoúčelně. Za největší přednosti filmu považuje jeho neutichající napětí a nebývalou drsnost, která ale není vyvolávána hektolitry krve, nýbrž diváckou představivostí. Oceňuje, že i ve skromných podmínkách jde natočit atmosférickou podívanou a chválí zejména fantastický výkon Gajdošíkové. Za neokoukanost v domácím kontextu i fungující hru s divákem si od něj film vysloužil 68%.

Mr. Hlad o Hraně zlomu na MovieZone píše jako o komorním psychologickém hororu, který stojí na zajímavém způsobu vyprávění, kdy si divák není vůbec jistý, komu má fandit. Film podle něj nabízí psychicky drtivou a fyzicky nepříjemnou podívanou, jaká v našich končinách prakticky nevzniká. Označuje ji doslova za „první pokus v rámci malých hororových snímků [, který] bez problémů kope první světovou ligu“. Křižkovu mozaiku lidských tragédií, která je plná surrealistických obrazů a zvuků, ocenil 8 body z 10.

Martin Jiroušek z kulturního deníku Ostravan je podstatně kritičtější. Píše, že snímku chybí stupňování napětí i větší vypravěčský rozměr. Označuje příběh za jednoduchou a samoúčelnou hříčku, kterou přirovnává k anglosaským thrillerům s anekdotickou pointou. Na druhou stranu oceňuje Pavlu Gajdošíkovou a vyzdvihuje hudební a zvukovou stránku filmu, kterou má na svědomí skladatel Jakub Rataj spolu se zvukovými designéry Lukášem Moudrým a Martinem Ožvoldem. Nepříjemnou kakofonii industriálních tónů a zvuků přirovnává Lynchově Mazací hlavě a píše, že „přestože tento příběh disfunkčních rodin nepřináší nic nového, hudebně se spolehlivě zaryje pod kůži“.

Kladné přijetí kritiků očividně sdílí i samotní diváci. Křižkův temný debut se na filmové databázi ČSFD totiž momentálně nachází v červených číslech a drží si hodnocení 72%. A co vy, už jste Hranu zlomu viděli? Pokud ano, podělte se s námi o svoje dojmy. Pokud ne, vyrazte do kina a dejte nám vědět, jak se vám film líbil. Kde všude se hraje, zjistíte pod tímto odkazem.