Minulý týden do českých kin vstoupil odvážný a navýsost autorský počin debutujícího režiséra Emila Křižky. Jeho celovečerní nervák nazvaný HRANA ZLOMU na plátna přinesl mrazivou podívanou na pomezí drsného dramatu a tíživého thrilleru s netradičně temným Štěpánem Kozubem. Jak se vůbec první snímek uvádění pod distribuční hlavičkou Planet Dark Original líbil českým kritikům? Tady jsou jejich dojmy.
Mirka Spáčilová z MF Dnes píše, že „na tuzemskou filmovou scénu vstoupil nováček s výrazným filmovým viděním“. Chválí Křižku za jeho řemeslnou zručnost, s jakou buduje tíživou náladu, i za hru s časovými rovinami, která podle ní dokonale drží v napětí. Zároveň oceňuje, že dal Kozubovi šanci na zcela odlišný typ role. S označením obratně natočené žánrovky, jejíž neškolený tvůrce má navrch nad mnohými absolventy FAMU, film ohodnotila rovnými 60%.
Lukáš Král ve své recenzi pro Kinobox.cz označuje Hranu zlomu za žánrovou událost roku. Snímek podle něj není „důslednou žánrovkou odkazující na předešlá díla a pomrkávající na fanoušky“, oproti tomu se mu ale daří navodit sugestivní atmosféru a postihnout motivaci postav i nejednoznačnou hranici mezi dobrem a zlem. Chválí herecké výkony Kozuba a Pavly Gajdošíkové, kteří ve filmu přesvědčivě zastupují dva zcela odlišné světy. Hrana zlomu si od něj odnesla 65%.
Martin Mažári z Total Filmu snímek přirovnává k německému thrilleru U zlaté rukavice, uvádí ale, že Křižkův debut nepůsobí tak samoúčelně. Za největší přednosti filmu považuje jeho neutichající napětí a nebývalou drsnost, která ale není vyvolávána hektolitry krve, nýbrž diváckou představivostí. Oceňuje, že i ve skromných podmínkách jde natočit atmosférickou podívanou a chválí zejména fantastický výkon Gajdošíkové. Za neokoukanost v domácím kontextu i fungující hru s divákem si od něj film vysloužil 68%.
Mr. Hlad o Hraně zlomu na MovieZone píše jako o komorním psychologickém hororu, který stojí na zajímavém způsobu vyprávění, kdy si divák není vůbec jistý, komu má fandit. Film podle něj nabízí psychicky drtivou a fyzicky nepříjemnou podívanou, jaká v našich končinách prakticky nevzniká. Označuje ji doslova za „první pokus v rámci malých hororových snímků [, který] bez problémů kope první světovou ligu“. Křižkovu mozaiku lidských tragédií, která je plná surrealistických obrazů a zvuků, ocenil 8 body z 10.
Martin Jiroušek z kulturního deníku Ostravan je podstatně kritičtější. Píše, že snímku chybí stupňování napětí i větší vypravěčský rozměr. Označuje příběh za jednoduchou a samoúčelnou hříčku, kterou přirovnává k anglosaským thrillerům s anekdotickou pointou. Na druhou stranu oceňuje Pavlu Gajdošíkovou a vyzdvihuje hudební a zvukovou stránku filmu, kterou má na svědomí skladatel Jakub Rataj spolu se zvukovými designéry Lukášem Moudrým a Martinem Ožvoldem. Nepříjemnou kakofonii industriálních tónů a zvuků přirovnává Lynchově Mazací hlavě a píše, že „přestože tento příběh disfunkčních rodin nepřináší nic nového, hudebně se spolehlivě zaryje pod kůži“.
Kladné přijetí kritiků očividně sdílí i samotní diváci. Křižkův temný debut se na filmové databázi ČSFD totiž momentálně nachází v červených číslech a drží si hodnocení 72%. A co vy, už jste Hranu zlomu viděli? Pokud ano, podělte se s námi o svoje dojmy. Pokud ne, vyrazte do kina a dejte nám vědět, jak se vám film líbil. Kde všude se hraje, zjistíte pod tímto odkazem.
