KI-KI-KI MA-MA-MA. Pátek třináctého. Kritici ho nenáviděli, diváci naopak milovali. Tam, kde Halloween Johna Ceprentera položil základy slasher filmů, je Pátek třináctého definoval. Co začalo jako krvavá historka z letního tábora smůly, záhy přerostlo v rozrůstající se značku. Tato dvanáctidílná série se stala doslova fenoménem. Proslula jak postavou vraždícího maniaka Jasona Voorheese, tak ústředním hudebním motivem Harryho Manferdiniho, a vydobyla si pověst série s největším počtem zabitých osob (dle našich výpočtů celkem 197 mrtvých). Na počest včerejšího dne jsme se i my rozhodli pro krátké ohlédnutí za historií této kultovní ságy. Otevřete společně s námi černou kroniku Voorheesových.
Pátek třináctého (1980)
„Kill her, Mommy!“
Pátek třináctého Seana S. Cunninghama na první pohled možná působí jak obyčejná vykradačka Halloweenu (1978), tou taky v prvé řadě měla být, ale svou obměnou Carpenterových mechanismů výrazně přispěla k formování celého hororového subžánru.
Jeho využívání subjektivní kamery, nahrazování viditelného výskytu vraha znepokojivou hudbou, která jeho přítomnost signalizuje, a konečně práce s principem „murder mystery,“ to všechno jsou aspekty, které formovaly základní kameny slasher filmů. Stejně jako motiv „set up girl,“ který si Pátek třináctého vypůjčil z Psycha (1960) a proslavil ho téměř o dvě dekády později Vřískot (1996), či silný prvek sexuality spjatý se smrtí, to všechno jsou dnes už standardy moderních vyvražďovaček. A nejen to.
S nadsázkou i bez ní, první Pátek třináctého je největší oslavou matek v historii kinematografie. Paní Voorheesová, neschopná vyrovnat se se ztrátou svého syna Jasona, je pro své dítě obětovat cokoli a ochraňuje ho i po jeho smrti. Cunninghamův film si svou atmosférou a výživnými efekty Toma Saviniho podmanil diváky a svým drobným závěrečným vtípkem s oživlým Jasonem nečekaně rozjel celou frančízu.
Počet zabitých: 10
Pátek třináctého 2 (1981)
„Jason’s out there… watching…“
Po nečekaném komerčním úspěchu prvního filmu bylo jasné, že návrat do kempu ke Křišťálovému jezeru je nevyhnutelný. A protože Cunninghamův film nenechal příliš možností pro případné pokračování, přivést utonulého Jasona Voorheese zpět k životu se nabízelo jako jediné řešení.
Navzdory všem logickým nesrovnalostem, které sebou toto rozhodnutí přineslo, se z druhého Pátku třináctého vyklubal jeden z nejlepších dílů celé série a zároveň také jediný, který je opravdu strašidelný. Dvojka pokračuje v duchu předešlé části, se stejnými vypravěčskými postupy a totožnými formálními technikami. Nabízí sympatické obsazení s jednou z nejsilnějších final girl vůbec a obsahuje hned celou řadu děsivých scén, včetně efektního odhalení Jasonovy provizorní masky z pytle od brambor či brutální vraždy vozíčkáře Marka. Pátek třináctého 2 vůbec představuje počátek dlouhého boje a nelítostného boje s americkými cenzory.
Počet zabitých: 10
Pátek třináctého 3 (1982)
„And I’m not an asshole, I’m an actor.“
Nová dimenze teroru. Slogan, který Pátek třináctého 3 vystihuje hned v několika aspektech. Mimo to, že byl natočen ve 3D, vnesl do celé série výraznou nadsázku a vůbec poprvé představil Jasonovu ikonickou hokejovou masku.
Třetí díl ale není pouze popkulturním milníkem, který by byl výjimečný jen pro svou proměnu řadového zabijáka v hororovou legendu. Funguje jako kvalitní pokračování, co se uvědoměle zaměřuje na to, čím je slasher především. Vyvražďovačkou. Vedle trojrozměrných legrácek vtipálka Shellyho vede totiž účelná práce s 3D k nápaditým a nadmíru zábavným mordům, které využívají možnosti formátu na maximum. V návštěvnosti se pak Pátku třináctému 3 podařilo dokonce předčít i E.T. – Mimozemšťana a stal se z něj druhý nejvýdělečnější film roku 1982.
Počet zabitých: 12
Pátek třináctého 4 (1984)
„Hey, Ted, where the hell is the corkscrew?“
Na základě uvadajícího zájmu o slasher filmy a kritice vůči zobrazovanému násilí, se producenti rozhodli ukončit Pátek třináctého jednou provždy. Chtěli ho zaříznout poslední kapitolou, v níž by Jason Voorhees nadobro zemřel.
Za tímto účelem se vrátil i maskér Tom Savini, který na předešlých dvou filmech odmítl pracovat. Všichni, včetně studia Paramount, byli odhodlaní Jasona zabít. A dokonce to i udělali. Byl tu ovšem jeden jediný problém. Tržby za čtvrtý díl byly až příliš vysoké na to, aby série mohla skončit. Režisér Joseph Zito (Vrah Rosemary, Rudý škorpion) natočil přímo učebnicový slasher. Pátek třináctého 4 si po celou dobu své stopáže udržuje dynamické tempo, funkčně kombinuje humor s hororem, pyšní se těmi nejsympatičtější postavy celé série a obsahuje přímo nezapomenutelné vraždy rozdováděných teenagerů. Právě proto ho i fanoušci považují za jeden z nejlepších dílů vůbec.
Počet zabitých: 13 (14 včetně Jasona)
Pátek třináctého 5 (1985)
„I’m gonna chop you into itty, bitty little pieces.“
Pátý díl je pro Pátek třináctého tím samým, co třetí pokračování pro sérii Halloween. Tržby za předešlý film jednoduše nešly ignorovat a tak se producenti rozhodli vytvořit formuli, která by se dala opakovat donekonečna.
Jason byl mrtvý a tak to mělo i zůstat, proto se ho pokusili představit jako ideu, odkaz nezastavitelného zla, které může posednout každého. Pod hokejovou maskou by se tak mohl ukrývat kdokoli a vesele by se pokračovalo dál. Nápad na nový počátek ovšem tak úplně nevyšel. A nepřítomnost Jasona byl ten vůbec nejmenší problém. Navzdory vysokému počtu zabitých a nadměrnému množství nahoty byl Pátek třináctého 5 až příliš předvídatelný, nevyrovnaný, bez jakéhokoli nadhled a s přehráváním všech zúčastněných, které bylo přímo k nevydržení. Jediným zajímavým aspektem tak zůstávala jen jeho upřímná snaha vybočit ze zajetých kolejí. Ale kdo ví, možná za to přece jenom mohly ty zatracený enchiladas.
Počet zabitých: 22
Pátek třináctého 6: Jason žije (1986)
„I went to go cremate Jason but I fucked up!“
Po chabém přijetí pátého dílu se producenti rozhodli pro návrat Jasona Voorheese. Najali Toma McLoughlina, který nejen že natočil film, co potěšil zklamané diváky, ale vdechl celé sérii nový život.
Jeho Jason žije otevřeně oslavoval titulního antihrdinu, uvědoměle z něj dělal hlavní atrakci celého filmu a umožnil mu trvale vystoupit ze stínu rovnou na výsluní. Byla to právě ona přímočará zábavnost, která kloubila naddimenzované vraždy s vyváženým poměrem humoru a hrůzy, co natolik rezonovalo s diváky a udělalo z šestého Pátku třináctého absolutního favorita většiny fanoušků.
Počet zabitých: 18
Pátek třináctého 7 (1988)
„I’m Tina from next door.“
Už na konci 80. let se začalo hovořit o možném crossoveru, který by proti sobě postavil dvě ikony žánru, Freddyho Kruegera a Jasona Voorheese. Nicméně vyjednávání o práva mezi studii Paramount (Pátek třináctého) a New Line Cinema (Noční můra v Elm Street) skončila nezdarem, načež jeden ze scénáristů přišel s nápadem nahradit Freddyho jakousi obdobou Carrie.
Sedmý díl tak představil Tinu, dívku s telekinetickými schopnostmi, která měla sérii koncepčně posunout jiným směrem. Výrazný nadpřirozený prvek společně s opravdu brutálním zásahem cenzorů však sedmičce příliš obliby nevynesl. Co ji naopak výrazně pozvedává oproti jejím předchůdcům, je jednak vzhled samotného Jasona, který se doslova rozpadá před očima, a zejména pak příchod kaskadéra Kanea Hoddera. Hodder téhle nezastavitelné vraždící mašině vtiskl jedinečné charisma a vydobyl si u fanoušků takovou popularitu, že si roli Jasona zopakoval ještě třikrát.
Počet zabitých: 15
Pátek třináctého 8: Jason na Manhattanu (1989)
„Take your best shot, motherfucker.“
Jason se rozhodl vyrazit na výlet do New Yorku, jen mu na to tak nějak nezbyly peníze. Osmička Pátku třináctého trpí hlavně tím, že nedokáže dostát svému názvu. Její podtitul totiž slibuje nebetyčnou zábavu plnou krvavé řeže na manhattanských ulicích, ve výsledku je ale Jasonova návštěva New Yorku z důvodu nevelkého rozpočtu utnuta jen do několika málo minut na konci filmu. Většinu stopáže tak sledujeme pouze chaotické pobíhání čerstvých maturantů po zaoceánském parníku, které hned na začátku své cesty ztratí svou logiku. Nejenom, že se Jasonovi podaří doplout ze stojatých vod Křišťálového jezera až na otevřené moře, ale dokáže se přesouvat z jednoho místa na druhé s takovou rychlostí, jakoby ovládal schopnost teleportace.
Kritiky Pátek třináctého 8 nešetřily a stal se z něj nejméně výdělečný díl série (předehnal ho jenom pozdější Jason X), což přimělo studio Paramount, aby prodalo práva na postavu Jasona Voorheese konkurenčnímu New Line Cinema.
Počet zabitých: 17
Pátek třináctého 9 (1993)
„My professional opinion: this guy’s deader than shit.“
Sean S. Cunningham sice získal práva na Jasona Voorheese zpět, ale kvůli natáčení Nové noční můry (1994) musel plánovaný crossover ještě odložit. Umožnil proto režiséru Adamu Marcusovi, aby natočil nejkontroverznější díl Pátku třináctého ze všech.
Jason je v něm vyrván ze své fyzické schránky, a coby démonický červ cestuje z jednoho těla do druhého, aby našel posledního žijícího člena své rodiny a jeho prostřednictvím se znovu zrodil. Zcela nová mytologie, nadpřirozený tón filmu a hlavně absence ikonického zabijáka se u fanoušků setkala doslova s nenávistí a dodnes ho celá řada z nich kompletně ignoruje. Nejhlasitějším zastáncem devátého Pátku tak zůstává sám režisér, který momentálně dokonce chystá jeho spin-off.
Počet zabitých: 20
Jason X (2001)
„Jason-fucking-Voorhees, that’s what’s going on!“
Protože se Freddy vs. Jason stále potýkal s produkčními problémy, Cunningham chtěl natočit další Pátek třináctého, aby udržel zájem diváků o postavu Jasona. Jubilejní 10. díl tak vzal nezničitelného zabijáka tam, kam se předtím odvážila jen jediná hororová série s nohama na zemi. Do vesmíru.
Jason X je otevřený love letter celé sérii, který má své upřímné srdce doslova na dlani. Opakuje starou osvědčenou formuli a ať prostřednictvím svých efektních mordů, laciných dialogů, citací předešlých dílů nebo über upgradem titulního hrdiny, za svůj hlavní cíl si klade bavit zejména fanoušky. Jedním z hlasitých zastánců Jasona X byl i David Cronenberg, který si v něm střihl malou roličku. Bohužel desátý Pátek v době svého vzniku pohořel jak u kritiků, tak u diváků, a jeho tržby sotva stačily pokrýt rozpočet filmu.
Počet zabitých: 26
Freddy vs. Jason (2003)
„Oh, God, y’all, two killers? We’re not safe awake or asleep.“
Po patnácti letech dlouhého plánování, vyjednávání a přepisování spatřil očekávaný střet dvou ikonických záporáků konečně světlo světa. Některé z nápadů pro tento duel byly přímo divoké (nechybělo cestování v čase, souboje se Ďáblem či duel v aréně uprostřed Pekla), ale studio dalo přednost střízlivějšímu scénáři, který bezpečně spojil oba světy, aniž by k tomu potřeboval složitějších vyprávěcích mechanismů.
Přestože výsledný produkt má na míle daleko od Elm Street a ještě dál od Křišťálového jezera, což je dáno předně režisérovou specializací na akční filmy, svůj potenciál se mu daří naplnit téměř na maximum. Zmiňovaná odlišnost hraje ve prospěch nových diváků a pro sklaní fanoušky je tu celá řada odkazů i narážek na předešlé filmy. Oba titáni jsou navíc ve formě a jejich konfrontace jsou nadmíru zábavné. Freddy vs. Jason se stal nejvýdělečnější kapitolou obou značek a zcela příznačně tak představuje definitivní uzavření obou sérií. Následovaly ho pouze neúspěšné remaky.
Počet zabitých: 20
Pátek třináctého (2009)
„That shit ain’t fucking right, dude. What the fuck?“
Po finančně úspěšném restartu Texaského masakru motorovou pilou se studio Michaela Baye pokusilo o něco podobného i se sérií Pátku třináctého. Najisto najatý Marcus Nispel (remake Texaského masakru) a scénáristé Freddyho vs. Jasona tak dali společně dohromady remake plný populárních televizních tváří, který byl jakýmsi rebootem prvních čtyř dílů série.
Jejich snaha zavděčit se nové generaci diváků na úkor ctění originálu ale byla fanoušky přijata negativně a veškeré pokusy o modernizaci a polidštění Jasona Voorheese je přímo popudily. Tržby remaku Pátku třináctého se po prvních třech promítacích dnech propadly o více než 80% a na plánovaný sequel tak nikdy nedošlo. V žebříčcích oblíbenosti jednotlivých dílů tento remake obvykle plní poslední místa. Na dlouhá léta se tak stal i posledním filmem celé série, a kdo ví, jestli jím, vzhledem k současnému soudnímu sporu o autorství, nezůstane natrvalo.
Počet zabitých: 14
