Svatá Maud je film, který mě udivil. Před jeho zhlédnutím jsem zběžně zkoukl recenze v americkém tisku, jejich tón byl až extatický. A pak jsem zhlédl film sám. A – oblíbeným výrazem pedagogů někdejší vojenské katedry řečeno – nezachápal jsem. Nebo přesněji, ocenil jsem docela zručnou a invenční režii, herecké výkony, místy atmosféru a pár momentů docela působivého body horroru (zvlášť jeden). Nic z toho ale neodstranilo dojem jakési neopodstatněnosti.
Rád bych se scenáristky a režisérky Rose Glassové zeptal, jestli její snímek existuje ještě z nějakého jiného důvodu, než že chtěla natočit film a potřebovala se nějak uvést. Třeba ne a v tom případě Svatá Maud určitě splnila svůj účel. Autorka filmu nepochybně upozornila na svoje realizační schopnosti a jednou, snad brzo, jí někdo nabídne nějakou zajímavější látku, nebo s ní přijde sama.
Svatá Maud je, několika zajímavým jednotlivostem navzdory, velice nezajímavý film. Problém je především v té „světici“ z titulu, která je při vší zdůrazňované extrémností její postavy úplně nezajímavá. Film o ní je jak sestava povinných cviků nebo cesta vytyčená po dobře známé trase, jíž hrdinka navíc absolvuje nikterak vysokým tempem. Nejde o to, že Svatá Maud, podobně jako jiné filmy z produkce A24, není „čistý“ horor a má v sobě také hodně z psychologického thrilleru. Potíž je v tom, že postrádá drama. Jak to „vnějškové“, předvedené třeba v nějakých dramatických nebo dokonce napínavých situacích, tak to vnitřní.
Titulní hrdinka je od začátku jasně, jednoduše a trochu stereotypně definovaná. Její jednání tomu po celou dobu odpovídá a její směřování je od začátku zřejmé. Je to postava bez tajemství (pokud za ně nepovažujeme odhalení konkrétní příčiny) a bez napětí. Chybí jí nějaká ambivalence, něco, kvůli čemu by ve vztahu k ní byl člověk na vážkách. Při sledování filmu může jeden párkrát zkroutit tvář ošklivostí, nikdy ale nepocítí neklid, znejistění nebo pochybnost ohledně smyslu toho, co vidí. Měl jsem za to, že právě kvůli tomuhle se filmy tohoto typu dělají.
Projekce Svaté Maud na MFF PRAHA – FEBIOFEST:
23.9. 21:00 Kino Pilotů, sál č.1
