Roubalova zvrácenost zploštěná na minimum

Pilotní Voyo Originál o polistopadovém sériovém vrahovi dopadl ambivalentně

Československo, potažmo Česká republika je doslova studnicí nosných, neslavných a občas dost bizarních případů masových vrahů, které v měřítku téměř sedmasedmdesátkrát větších Spojených států s historií plných šílených kauz náležitě obstojí. Představují dlouho nevysychající zdroj námětů pro filmaře, kteří se zejména v posledních letech o jejich zpracování hlásí. Vzpomeňme třeba na výtečný psychologický thriller Já, Olga Hepnarová, věnující se osudu jedné ze tří jediných popravených žen v tuzemsku.

Ti nejbrutálnější, s nimiž seznamuje mimo jiné obsahově štědrý dokumentární cyklus Hrdelní zločiny, na svou filmovou podobu ještě čekají. Leckteří se stali produktem polistopadové éry, jež často kvůli turbulencím a chaosu ve společnosti získává atribut divoká. Jedním z devadesátkových zločinců, stržených ze standardní rutiny zřejmě novou dobou, byl i na doživotí odsouzený Ivan Roubal.

Pětinásobný usvědčený vrah jako by po roce 1989 začal zcela opačný život. Byť na sklonku normalizace koketoval s náboženskou sektou, byl to vesměs spořádaný zemědělec a pomocný strojvedoucí. Na prahu čtyřicítky se však dal na soukromé podnikání a pořídil si chátrající statek Pohádka uprostřed šumavských lesů, který dle legend kdysi proklela čarodějnice. Milovníky tajemna dodnes přitahující usedlost pro něj znamenala zásadní zlom. Právě v izolované ruině se mělo odehrát první z jeho provinění. Bývalou přítelkyni s jejím novým partnerem tam údajně zabil a jejich ostatky dal sežrat hladovějícím prasatům.

True crime počiny obracejí svou pozornost oproti klasickým detektivkám na samotné pachatele, kteří jinak zůstávají spíše neviditelnými hybateli dění. Solidní ambici přivést tento žánr do českého rybníčku má režisérka Tereza Kopáčová v třídílném Případu Roubal, kterou uvádí streamovací platforma Voyo pod svým čerstvým brandem Voyo Originál. Ve výsledku ale naneštěstí zůstává právě u té staré dobré, na domácí půdě léty prověřené krimi. Scénáře se zhostila poněkud nesourodá trojice: držitel Českého lva za minisérii Spravedlnost a pravá ruka slovenské hvězdy Petera Bebjaka Tomáš Bombík, Zdeněk Jecelín, jenž je podepsaný pod mileniálskou vztahovkou Marťanské lodě, a Václav Hašek, který střídá sitcomy s temnými díly. To může být příčinou, proč se z minisérie vyklubal neurčitý mišmaš perspektiv a vytyčených cílů.

Slovy producentů Pavla Berčíka a Ondřeje Zimy „velmi zajímavá titulní postava rozhodně nemohla být postavou hlavní“ a svému vyjádření dostáli. Tady nastává kámen úrazu. V negativním smyslu slova fascinující Roubalova osobnost je koneckonců motivací, s níž si mnozí epizody pustí. Jaký byl ve skutečnosti člověkem, však z dvouapůlhodinové stopáže ukazují scény v řádu pouhých jednotek minut. Daleko více divák pozná fiktivní koncipientku (Kamila Trnková), pro niž je kauza prvotní praxí, a především hořkým poznáním, že advokát ex offo se o takzvanou pravdu z podstaty své pozice zajímat nemá.

Právnická bitva se státní zástupkyní v podání nedostižné Dagmar Havlové se tu střídá s usilovným policejním vyšetřováním pod taktovkou Davida Švehlíka, a tak Roubal sotva dostává uspokojivý prostor. Muž, který své oběti nemilosrdně svazoval způsobem, že se uškrtili vahou vlastního těla. A to je veliká škoda. Do jeho pohnutí mysli se našlapuje natolik opatrně a zpovzdálí, až se z hrůzu nahánějícího psychopata stává lehce karikaturní sympatický strejda, který by po ochutnání ohavné vězeňské břečky „i pro kafe vraždil“, jak v jednu chvíli pronese s potutelným úsměvem. S výkonem Hynka Čermáka to nicméně nic do činění nemá. Herec znovu prokazuje, že si na plátně hravě poradí s oběma stranami zákona.

V čem naopak tvůrci, kteří měli od počátku psaní scénáře do odvysílání pilotu hotovo za půl roku (sic!), opravdu neudělali krok vedle, je výprava. S autentickým retro gejzírem od fialových košil a mokasínů po zelenobílé policejní favority zajišťují dokonalý a trefný návrat do porevolučního období, když přimhouříme oči nad tím, že se do pár záběrů vloudila jasně zřetelná plastová okna. Nejen kostýmy, prostředí či matné podbarvení kamery, ale hlavně precizně naplněná faktografie je důvodem, díky němuž je Případ Roubal vcelku koukatelný.


První díl měl na Voyo premiéru 26. listopadu, zbývající dva budou následovat 3. a 10. prosince.